Základy psychologie
Psychologie jako věda, její základní disciplíny a funkce
Systém psychologických věd se člení do tří skupin :
základní psychologické vědy (teoretické)
speciální psychologické vědy (zaměřují se na konkrétní obory lidské činnosti)
užité (aplikované) psychologické vědy
Základní psychologické disciplíny zahrnují ty psychologické jevy a skutečnosti, které mají nejobecnější charakter a postihují psychologické jevy z nejzákladnějších hledisek :
Obecná psychologie – zabývá se nejzákladnějšími a nejobecnějšími poznatky o regulaci chování řízeného psychikou.
Sociální psychologie – zkoumá utváření a projevy psychických jevů v sociální interakci.
Vývojová (ontogenetická) psychologie – studuje psychické zákonitosti sociální podmíněnosti (determinace) psychiky. Zkoumá formující vliv společenských činitelů na utváření psychiky. Zabývá se změnami v psychice člověka v průběhu jeho vývoje od početí do smrti.
Psychologie osobnosti – zkoumá struktur, dynamiku a vývoj osobnosti. Syntetizuje získané psychologické poznatky o člověku jako celku. Popisuje a vysvětluje podobnosti a odlišnosti mezi lidmi.
Psychologická metodologie – řeší problémy, které úzce souvisejí s pochopením metodologických přístupů nebo výzkumných projektů, teorií apod. a jejich užití v psychologii.
Psychopatologie – se zabývá chorobnými změnami psychických jevů vycházejících z nejrůznějších příčin neurologických, endokrinologických či společenských.
Dějiny psychologie – zkoumají vývoj psychologického myšlení od nejstarších dob.
Speciální psychologické disciplíny
Psycholingvistika – je psychologií řeči, studuje vzájemné vztahy mezi myšlením a řečí.
Zoopsychologie (psychologie zvířat) – zkoumá psychiku zvířat na různých stupních vývoje (od nejnižších stupňů až po lidoopy). Na zvířatech kromě toho studuje i takové problémy, které na lidech z humáních důvodů, studovat nelze. Poskytuje materiál pro srovnávací (komparativní) psychologii, která srovnává psychiku zvířat a lidí.
Psychofyzika – zkoumá vztahy mezi fyzikálními vlastnostmi podnětů a jejich požitkovými a vjemovými kvalitami.
Biopsychologie – shromažďuje poznatky o biologickofyziologické determinaci psychiky.
Psychofyziologie – se zabývá materiálním základem psychických jevů zejména mozkovými procesy, které jsou základem psychických jevů, charakterizující člověka jako společenskou bytost.
Farmakopsychologie – sleduje účinky chemických látek , léků, drog atd. na psychiku.
Diferenciální psychologie – studuje především rozložení a rozdíly mezi měřitelnými psychologickými jevy (schopnostmi, vlastnostmi), dále interindividuální rozdíly (např.mezi pohlavími, různými společenskými skupinami apod.)
Psychometrie – se orientuje na konstrukci testů.