Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Sociologie - úvod a historie

19. 4. 2008

ÚVOD A HISTORIE


- nejmladší z věd – věda o společnosti (vznik počátek 19st.)

- 1836 – 1840 – vznik dvou slov – societas X logos

 

Auguste Comte – zabývá se studiem lidské společnosti – měla by 

 stanovit zákony, které jsou mezi skupinami lidí

- za posledních 50 let pokročila výrazně kupředu

- plnoprávná empiricko-metodická věda

- také i věda stochastická (opak deterministické) – tzv.

 pravděpodobnostní, neprokáže problémy na 100%

- nelze zajistit kontrolované území experimentu (pokusu) 

- shrnuje v sobě výsledky všech humanitních věd (filosofie,

 psychologie, historie, právo ekonomie)

- není souborem údajů jiných věd, má svůj specifický pohled na

 svět

- zabývá se způsobem utváření mezilidských vztahů (relací), zkoumá 

 vztahy např. v rodině, v zaměstnání, ve společnosti

- je teoreticko-empirická a multi-paradigmatická

- paradigma – soubor v danou dobu platných a dostupných pravidel,

 pojmů, kterými si osvojujeme svět, ovšem během

 lidské existence se stále mění, tak jako my sami

 

- dva směry úvah – a)objektivistická – vychází z předpokladu, že

 člověk se rodí do

 společnosti, působí na něj

 společnost, vyvíjí se ve

 společnosti, předpokládá,

 že nejdůležitější je vliv

 okolí

 b)interpretativní – vychází z předpokladu, že

jedinec je tím unikátním,

ojedinělým a na svě nazírá

svým pohledem

- já se dívám na svět svým

pohledem, nenechávám se  ovlivňovat okolím

 

- sociologie nedokáže obě složky sloučit dohromady, prolínají se

- obecná sociologie (stojí na vrcholu) – zaměřena na metodologii

- mezzo sociologie (teorie středního dosahu)

 - vysvětluje a zavádí terminologie pro určité 

úseky (části), musíme to vše vztahovat


k určitému kulturnímu okruhu

 (Robert Merton – strukturální funkcionalista

50let)

- mikro sociologie (výzkumy pro základní data)

 - spolupracuje s exaktními vědami jako je

 statistika, matematika, právo, informatika,

 lékařství, genetika, ekologie a ostatní

metodologie

 

-Funkce sociologie-

1)poznávací

2)humanizační (vyplývá z poznatků)

 - jestliže se člověk dozví jak co probíhá ve

 společnosti, dochází tím v něm k většímu

 pochopení problémů, společnosti (ti

 studenti, kteří prošli sociologistickým

 kurzem, dokážou se lépe se vším vyrovnat)

3)reformátorská (revoluční) - informátorská

- může odhalit mechanismy, které ničí

společnost

vznik

- na přelomu 17st. a 18st. vzniká unikátní situace

- z tradiční společnosti přeměna na společnost moderní

 – období velké transformace

- do 17st. – feudální společnost

- společnost tvoří tři navzájem nerovné stavy

- půda je majetkem šlechty, panovníků a měšťanů

- tvořila GRO moci – většina obyvatel byla mezi

nevolníky, lidé si nedokázali vše

vyprodukovat pro své vlastní 


potřeby

- ve větších městech se později objevují zahraniční obchodníci (koření, ovoce, ...)

- v této době ještě neexistuje trh tak jak ho známe my, pouze

 spíše jakýsi směnný obchod

- peněžní platby jsou zcela vzácné, lidé se nemohou volně

 pohybovat kvůli nevolnictví – nemohou projevovat své názory

- byla jednoznačně rozdělena práva a privilegia

- 1815 – 1840 – mění se tento systém (vznik moderní společnosti),

  začínají se stavět manufaktury – drahé zařízení

(Francie, Anglie – průmyslové revoluce – moderní průmyslová spol.)

 - museli prodat půdu aby měli peníze, lidé jsou

 postupně zbaveni nevolnictví i z důvodu potřeby

  vojáků pro panovníky (žold)

- urbanizace – lidé proudí do měst a hledají zde obživu

 - prudce rostou evropská města – objevuje se bída,

 hlad, prostituce, 

  kriminalita, velký

 rozdíl mezi vrstvami

- sociální problémy – do měst přichází lidé rozděleni (ne celé

 rodiny), v případech nemocí a atd. dochází k

  problémům, nemá se o ně kdo postarat, např.

 ostatní členové rodiny

 

A. Comte (1798 – 1857) – učitel, tvrdil, že je třeba moderní

 společnost řídit a regulovat

 - přesytil své dílo, nakonec vyznělo jako

 utopie

 

 

 

H. Spencer (1855 – 1903) – „společnost je něco jiného než souhrn

(Comtův žák) jednotlivců“ – je třeba ji zkoumat

 - předpokládal, že v čele každé

  společnosti budou stát 2 elity

 - inženýři

 - sociologové (ti společnost zkoumají)

 - jiný přístup než Comte

 - pozitivista, metoda zkoumání, zkoumat

 jen to, co je zřejmé, vztahy mezi

 lidmi

 - liberál, stoupenec darwinismu

 (silnější přežívají)

  - vojenská společnost – tradiční, vše se

 točilo kolem ) 

 dobývání

 - společnost mu připomínala armádu

 - důležitá byla dělba práce-specializace

 

K. Marx (1818 – 1893) – nejdůležitější obecná teorie pro něj byla

 podoba historického materialismu

 - majetní nevlastní výrobní prostředky

 - nemajetní vlastní pracovní sílu, prodávají

 ji, za úplatu (ovšem minimální)

 - teorie odcizení – dělník se podílí na

 výrobě pouze v jednom

  úseku, nemá vztah 

 k finálnímu výrobku

 - dělníci jsou konkurence,

 odcizují se sobě rovným

  lidem

 - jeho teze – všichni budou pracovat na

 maximum a dostanou podle svých

 potřeb

 - pokusil se analyzovat vývojová stádia

 

F. Tönnies (1855 – 1936) – zažil hospodářskou krizi po 1. světové

 válce

 - spatřuje v tradici společnosti výhodu,

 na vesnici měli lidé větší cítové

 vazby, podporovali se

 - v moderní společnosti nevidí nic

 dobrého, žádná výhoda, lidé mezi sebou

 stále soupeří, nejsou k sobě solidární

 

E. Durkheim (1858 – 1917) – zakladatel sociologismu

 – metodologický pohled je nutný

 - uvědomil si, že to, co se děje ve

 společnosti, nelze vysvětovat 

 z nějakých příčin

  - předpokládal, že společná fakta můžeme

 pochopit, když poznáme tu danou

 společnost

 

 - společná fakta – jazyk (lidé pomocí

  něj si navzájem

 předávají informace)

 

Max Weber – svoje myšlenky dedukoval z jistých faktů

 - teorie ideálních typů

 – panství – charismatické – (Hitler – všichni za ním

 stáli)

 - tradiční

 - legální – patřilo do moderního státu

 - předpokládal, chceme-li zkoumat sociální

 jevy, musíme si vytáhnout typické jevy,

 vytvoříme tím určitý ideální model

 

- kolem roku 1920 – Evropa přestává být kolébkou vědy

 - odchází celá řada vědců a umělců zvláště do

 Ameriky

- v době holocaustu umírá řada významných osob

- do 50.let 20st. – velká krize

- centrem sociálních věd se stává USA – země zaslíbená pro vědce a

 umělce