Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obchodní právo základ

29. 8. 2012

 

 
1) Podnikání se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlasntí zodpovědnost za účelem dosažení zisku.
2) Podnikatelem je:
a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku
b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění
c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění
d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podlle zvláštního právního předpisu
 
3) Neoprávněné podnikání – povaha nebo platnost právního úkonu není dotčena tím, že určité osobě je zakázáno podnikat nebo, že nemá oprávnění k podnikání; tím není dotčen §49a občanského zákoníku (§49a - Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.)
4) Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.
5) Organizační složka podniku je odštěpný závod ten je zapsaný v obchodním rejstříku. Při provozování odštěpného závodu se užívá obchodní firmy podnikatele s dodatkem, že jde o odštěpný závod.
6) Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. Firmou fyzické osoby musí být vždy její jméno a příjmení.
7) Jednání podnikatele. Je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná zástupce. Právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce.
8) Obchodní listiny. Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, smlouvách a v rámci zpřístupňování informací zpřístupňování veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle osoby; podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. Údaj o výši základního kapitálu lze v těchto listinách a na internetových stránkách uvádět, jen jestliže byl zcela splacen.
9) Prokura. Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Prokuru lze udělit jen fyzické osobě. V prokuře není zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat je, ledaže je toto oprávnění výslovně v udělení prokury uvedeno.
10) Obchodní tajemství – Předmětem práv náležejících k podniku je i obchodní tajemství. Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoń potencionální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich údaje zajišťuje.
11) Obchodní rejstřík – je to veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě. Obchodní rejstřík vede rejstříkový soud – jsou to krajské soudy a v Praze Městský soud v Praze.
12) Do obchodního rejstříku se zapisují:
a) obchodní společnosti a družstva
b) zahraniční osoby
c) fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají bydliště v ČR
d) další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis.
 
13) Do obchodního rejstříku se zapíší tyto údaje:
a) firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,
b) předmět podnikání (činnosti)
c) právní forma právnické osoby
d) u fyzické osoby rodné číslo nebo datum narození nebylo-li jí rodné číslo přiděleno
e) identifikační číslo, které podnikateli přidělí rejstříkový soud
f) jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, s uvedením způsobu, jak jménem právnické osoby jedná, a den vzniku a zániku její funkkce; je-li statutárním orgánem nebo jejím členem právnická osoba, též jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem
g) jméno a bydliště prokuristy, jakož i způsob jakým jedná
h) u právnické osoby, identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno
i) další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis
 
14) Nekalá soutěž – je to jednání v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům. Nekalá soutěž se zakazuje.
 
15) Nekalou soutěží je zejména:
a) klamavá reklama b) klamavé označení zboží c) vyvolání nebezpečné záměny
d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele
e) podplácení f) zlehčování g) srovnávací reklama h) porušování obchodního tajemství
i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí
 
16) Obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak. Společnostmi jsou:
a) Veřejná obchodní společnost
b) Komanditní společnost
c) Společnost s ručením omezeným
d) Akciová společnost
e) Evropská společnost
f) Evropské hospodářské zájmové sdružení
 
 
17) Založení společnosti – společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli.Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Splečenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu notářského zápisu.
 
18) Základní kapitálje peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. Musí být vyjádřen v jednotkách české měny. Společník se účastní na základním kapitálu vkladem. Základní kapitál je součástí vlasního kapitálu. Základní kapitál se vytváří povinně v komanditní společnosti, ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti. Jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku.
 
19) Vznik společnosti – Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo doručení živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. není-li podán návrh ve stanovené lhůtě, nelze již na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku.
 
20) Zákaz konkurence – ustanovení o jednotlivých společnostech určují, které osoby a v jakém rozsahu podléhají zákazu konkurenčního jednání. Splečnost je oprávněna požadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchhodu, při kterém porušila zákaz konkurence, anebo převedla tomu odpovídající práva na společnost. Tím není dotčeno právo na náhradu škody.
 
21) Zrušení a zánik společnosti – Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Společnost zúčastněná na přeshraniční fúzi zaniká dnem zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo zahraničního obchodního rejstříku. Společnost se zrušuje:
a) uplynutím doby, na kterou byla založena
b) dosažením účelu, pro který byla založena
c) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu splečnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací
d) dnem uvedeným v rozhodnutím soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci
e) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato
f) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující
Zbude-li po zrušení společnsoti majetek, provede se její likvidace.
 
22) Neplatnost společnosti – Po vzniku společnosti nelze zrušit rozhodnutí, jímž se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku, a nelze se domáhat určení, že společnost nevznikla. Neplatnost společnosti může prohlásit jenom soud, a to i bez návrhu jestliže:
a) nebyla uzavřena společenská nebo zakladatelská smlouva nebo nebyla pořízena zakladatelská listina nebo nebyla dodržena jejich předepsaná forma
b) předmět podnikání (činnosti) je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku
c) ve společenské nebo zakladatelské smlouvě, zakladatelské listině nebo ve stanovách chybí údaj o firmě společnosti nebo o vkladech společníků nebo o výši základního kapitálu, jestliže zákon takový údaj předepisuje, nebo o předmětu podnikání (činnosti)
 
Generální klauzule – nekalá soutěž
Nekalou soutěží, tak jak ji vymezuje generální klauzule obsažená v § 44 obchodního zákoníku, je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje.
 
Jinými slovy, zákon výslovně zakazuje jednání, které naplňuje současně dva znaky, a to:
  • je v rozporu s dobrými mravy soutěže,
  • je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.
Pro správné porozumění pojmu nekalé soutěže je nutné si uvědomit rozdíl mezi dobrými mravy a dobrými mravy soutěže, které nejsou shodné. Soutěžní mravy jsou chápány úžeji než obecné mravy, což znamená, že ne všechno co může být považováno za nemravné v obecném pojetí, je nemravné také v hospodářské soutěži. Soutěžní právo tedy v rámci konkurenčního boje připouští i některé aktivity, které jsou za hranicí obecných dobrých mravů.
 
V dalších ustanoveních pak obchodní zákoník vymezuje speciální skutkové podstaty nekalé soutěže, kterými jsou zejména:
  • klamavá reklama,
  • klamavé označování zboží a služeb,
  • vyvolávání nebezpečí záměny,
  • parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
  • podplácení,
  • zlehčování,
  • srovnávací reklama,
  • porušování obchodního tajemství,
  • ohrožování zdraví a životního prostředí.
 
Ve vztahu generální klauzule a jednotlivých skutkových podstat přitom platí, že znaky uvedené v generální klauzuli musí být naplněny i v jednotlivých případech speciálních skutkových podstat. To znamená, že pokud jednání vymezené speciální skutkovou podstatou nekalé soutěže nenaplňuje současně znaky generální klauzule, tj. není v rozporu s dobrými mravy a není způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, nejedná se o nekalou soutěž.
Zároveň však platí, že pokud konkrétní jednání nenaplňuje znaky žádné ze speciálních skutkových podstat upravených v § 45 – 52 obchodního zákoníků, avšak naplňuje znaky generální klauzule, může být takové jednání stíháno jako nekalosoutěžní. Výčet speciálních skutkových podstat je tedy pouze demonstrativní a za nekalosoutěžní jednání může být považováno i jiné jednání, které je v rozporu s dobrými mravy a je schopno přivodit újmu jiným soutěžitelům