Jdi na obsah Jdi na menu
 


Význam Maastrichtské smlouvy

20. 5. 2011

 

Maastrichtská smlouva je největší reformou ES od jejího vzniku – 2 smlouvy – Smlouva o EU a revidovaná Smlouva o Evropském společenství
Vyjednána v roce 1992, přijata všemi státy kromě Dánska, následně vloženy výjimky pro Dánsko a smlouva přijata
1. 1.1993 – vstup v platnost; vznik Evropské unie
Důvod: Již od poloviny 80. let vzniká potřeba neekonomické integrace, zavést do společenství více federálních prvků, vzniká nutnost vystupovat jednotně v zahraničních vztazích, nutnost jednotného vystupování při jednání se sousedy (politika sousedství, jednání se středomořskými státy)

pilire.jpg

Změny:
Vznik pilířové struktury
I.                   Pilíř tzv. Acquis communautaire – společné právo, v jeho rámci fungují standardně Rada, Komise, Parlament, ESD
V jeho rámci jsou přijímány nařízení a směrnice
Zakotvení Evropské rady jako základního politického článku EU
Jasné zakotvení počtu případů hlasování kvalifikovanou většinou
Zakotvení procesu spolurozhodovacího a kritéria pro užívání procesu kooperace a souhlasu
II.                Pilíř Společná zahraniční a bezpečnostní politika – rozhoduje se výhradně jednohlasně – uplatňují se společné strategie, společné akce a společné postoje
III.             Pilíř Policejní a justiční spolupráce v soudních věcech – rozhoduje se výhradně jednohlasně – uplatňuje se rámcové rozhodnutí (obdoba směrnice)
V II. a III. Pilíři se neuplatňuje komunitární právo, ale pouze právo unijní
Vzniká institut Evropského ombudsmana
Zavádí se do smluv výslovně princi subsidiarity
Zavádí se institut evropského občanství – každý občan členského státu je také občanem EU, možnost obracet se na diplomatická zastoupení členských států atd., integrační občanský nástroj
Cíl: dosažení hospodářské a měnové unie do 1999 (1999 vznik virtuální měny, zavedení bankovek a mincí až r. 2002)
Další vývoj
1994 – vznik Evropského hospodářského prostoru
Kodaňský summit – tzv. kodaňská kritéria pro zahájení přístupových jednání
Další revize smluv – 1997Amsterodamská smlouva; 2000Niceská smlouva – obě posilují fungování II. a III. pilíře a příprava na rozšíření
Vznik Konventu a Smlouvy o ústavě pro Evropu
 
 
 

Na rozdíl od prosté většiny, která znamená více než polovinu přítomných, znamená absolutní většina (někdy také kvalifikovaná většina) více než polovinu ze všech oprávněných. Kromě toho se pro některá rozhodnutí vyžaduje většina dvou třetin nebo tří pětin hlasů, a to opět buď prostá nebo častěji absolutní, tj. počítaná ze všech oprávněných.