Judikáty EU
15. 5. 2011
Costa v. E. N. E. L., 1964 (přednost komunitárního práva),zásady aplikační přednosti práva ES před národním právem. neaplikovatelnost národních předpisů (i později přijatých) odporujících předpisům ES.
Van Gend en Loos (bezprostřední použitelnost a bezprostřední účinek primárního práva)
→ jasný a bezpodmínečný zákaz určitého jednání tak implikuje právo dotčených subjektů vyloučit následky tohoto jednání, není-li zákaz respektován → dotčenými subjekty jsou jednotlivci (FO a PO) i když jim tato norma není přímo adresována
Lütticke v. Hauptzollampt Saarlouis, 1966 bezprostředního účinku primárního práva Bezprostřední účinek nastává,úplná,je právně bezvadná, žádnou podmínku
Variola v. italská státní finanční správa, 1973 (zákaz transformace nařízení do práva členských států)
nařízení vyvolávají bezprostřední účinky, aniž jsou zapotřebí jakákoliv opatření k jejich přeměně do národního právního řádu. Výjimku tvoří tzv. základní vnitrostátnímu právnímu řádu, aby je konkretizoval).
Ratti (bezprostřední účinek směrnice) stát, který nesplnil závazky vyplývající ze směrnice nemůže toto nesplnění své povinnosti používat jako obranu proti jednotlivcům, ESD vymezil tzv. vertikální bezprostřední účinek směrnice jako zvláštní druh bezprostředního účinku komunitárního práva ® znamená, že soukromá osoba (FO i PO) se může vůči státu domáhat svých subjektivních práv, která by mu náležela, kdyby členský stát směrnici řádně implementoval.
Marshall v. Southampton & South-West Hampshire Area Health Authority, 1986 směrnice sama o sobě nemůže ukládat jednotlivcům povinnosti a na směrnici se nelze odvolávat proti jednotlivci
Zwartveld a jiní, 1990(povinnost loajality)zásadu loajální spolupráce mezi členskými státy a orgány ES, není absolutní právo čl. státu na národní identitu a ochranu jeho vlastních vitálních zájmů, které musí ES respektovat.
Moser (zákaz diskriminace včetně diskriminace tuzemců) odstranit z právního řádu států ustanovení, která nakládají s příslušníky jiného členského státu přísněji než s tuzemci v oblasti zaměstnání, mzdy a jiných pracovních podmínek.
Cowan v. Trésor public, 1989 plné zrovnoprávnění s tuzemci – národní režim.
Hauer v. Porýní-Falcko, 1979 (princip proporcionality) neúměrný a neúnosný zásah do výsadních práv vlastníka, který ohrožuje samou podstatu vlastnického práva.
Marleasing (nepřímý účinek, komunitární výklad národního práva) směrnice nemůže zakládat jednotlivci povinnosti a tudíž ustanovení směrnice jako takové nemůže být použito PROTI jednotlivci. tzv. nepřímého účinku.
Star Fruit v. Komise, 1989 (řízení o porušení smlouvy)Komise nemá právní povinnost podat žalobu ani v případě, že dospěje k přesvědčení o porušení ES čl. státem. Je nepřípustné, aby jednotlivec podal žalobu na nečinnost orgánu Společenství podle
Plaumann v. Komise ES, 1963 (řízení o neplatnosti právního aktu)zabývá otázkou tzv. neprivilegovaných žalobců – oprávnění k žalobě jsou pouze ti, kdo jsou jí bezprostředně osobně dotčeni (postižení). V případě, že k postižení dojde až na základě prováděcího aktu, není dána aktivní legitimace neprivilegovaného žalobce
Rozsudek Wöhrman - Otázka žaloby incidenční ( řízení o neaplikovatelnosti právního aktu) a jejího vztahu k žalobě o neplatnosti právního aktu: Řízení a neaplikovatelnosti PA je doplňkem řízení o neplatnosti PA. Je nepřípustné jej navrhovat zvláštním návrhem jako řízení samostatné. Řízení o neplatnosti dle čl. 173 – rozsudek -ERGA OMNES. Řízení o neplatnosti dle 184 – rozsudek závazný pouze INTER PARTES.
foto frost - Národní soudy nemají pravomoc prohlásit právní akty orgánů Společenství za neplatné
nordsee - soukromoprávní / soukromé rozhodčí soudy nemají postavení soudu neboť chybí předpoklad „státnosti“
c.i.l.f.i.t. - pojem acte claire –
Francovich → Soudní dvůr konstatoval, že směrnice není dostatečně konkrétní pokud jde o určení orgánů členských států, které by měli platbu provést→ dlužnou částku žalobci dostali- z titulu náhrady škody vzniklé v důsledku neprovedení směrnice členským státem
Grand v. Finanzamt Traunstein - směrnice a rozhodnutí mohou mít v členských státech přímý účinek – ale jen v případech,
1) dostatečně jasné a jednoznačné, aplikovatelné bez podmínek a 2) neumožňující uvážení při aplikaci
Van Duyn – Šlo o uplatnění práva jednotlivce ,se může přímo dovolat směrnice = má tedy přímý účinek
Ratti - č s, neprovedl směrnici, se nemůže dovolávat tohoto porušení vlastních povinností vůči jinému subjetu
Stauder - Soudní dvůr uznal, že základní lidská práva jsou obecnou zásadou práva Společenství
Dassonville - Překážka obchodu – kterou je vnitrostátní opatření, tkví v jeho povaze a není třeba prokazovat škodlivý účinek či rozsah v daném případě – důkazní břemeno nese stát.
cassis de dijon -
silhouette - ESD potvrdil využití práv k ochr. známce za účelem ochrany před paralelními dovozy a reimportem
Rozsudek Van Duyn
Rozsudek se týká výjimek z volného pohybu pracovníků. Věc je taktéž významná z pohledu doktríny bezprostředního účinku práva ES. Zásadní význam má tedy pro výklad pojmů, které mohou omezovat volný pohyb pracovníků – veřejný pořádek bezpečnost a zdraví (v čl. 39 SES). Odpovídá na otázku možnosti omezení volného pohybu pracovníků na základě čl. 39,
LawriE Blum-zda pojem pracovníka je pojmem komunitárního práva,co je pracovním poměrem ve smyslu komunitárního práva,
Rozsudek Klopp - že svoboda podnikání (usazování) nesmí být omezována ani v případě regulovaných povolání
Rozsudek Höffner - V rámci soutěžního práva zahrnuje pojem podniku každou jednotku vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na její právní formu a způsob jejího financování. Zprostředkování práce je hospodářskou činností.
Soud definoval: podnik. Podnik je tzv. funkční kategorie ekonomického charakteru založená na účasti na hospodářském životě. Podnikem mohou být právnické i fyzické osoby, právní forma je nerozhodná. Podnikem je i hospodářská jednotka bez pr. subjektivity.
Rozsudek Consten – Grundig - výkladu základních pojmů – vymezení kritérií hodnocení dohod, které narušují hosp. soutěž ve Společenství, interpretace distributorských smluv.
Rozsudek Hoffmann-La Roche - „dominantního postavení“ na relevantním trhu.
Rozhodnutí Komise Kodak - v rámci koncernu, nelze zpravidla soutěž spatřovat. nezbytný předpoklad ekonomickénezávislosti jednotlivých konkurentů.
Chiquita banány – v komise, 1978 (zákaz zneužívání dominantního postavení) Důležité je vymezit věcně relevantní trh, Základním kritériem pro vymezení takovéhoto trhu je zaměnitelnost produktu, PROSTOROVĚ RELEVANTNÍHO TRHU, na nichž existují homogenní podmínky soutěže.
Rozsudek Continental Can - otázkou pojmu „podnik“. vztah mateřské a dceřiné společnosti a jejich odpovědnosti za protisoutěžní jednání, fúzí a její kontrolou. Soud poprvé připustil, že je možná kontrola fúzí podniků. Pro tento případ však musí být vymezen věcný a místní relevantní trh
Judikáty ke stažení v PDF trochu jinak a ne tak stručně naleznete: ZDE